Šlachy a kamaše/bandáže

V dnešní době je v jezdeckém sportu naprosto běžné používat kamaše, které se vyrábí v různých provedeních a z různých materiálů. Pravděpodobně každý jezdec už za svůj život sem tam nějaký pár pořídil. Jsou ale studie, které upozorňují na to, že používání kamaší při práci vede k vysokému nárůstu teplot v distální končetině (distální končetina je část nohy od karpu/hlezna dolu). Jiné studie pozorovaly vliv tepla na šlachy, které tvoří značnou část dolní končetiny. Tyto studie došly k závěru, že buňky, které tvoří šlachy jsou náchylné vůči vysokým teplotám, a tudíž přehřívání šlach může vést k jejich poškození. Je tedy správné kamaše vůbec koním nasazovat?

Prvním krokem je si ujasnit, proč chceme kamaše nebo bandáže vlastně používat? Protože vypadají hrozně pěkně a jsou krásně měkoučké a pro koníka určitě strašně pohodlné? Nebo protože výrobce píše, že jejich kamaše vyřeší všechny problémy našeho koně? Protože nám někdo řekl, že se prostě na práci dávají kamaše? …nebo protože je zkrátka používají všichni v našem okolí?

Pokud používáte kamaše pro jeden z uvedených důvodů, tak prosím, čtěte dál. Podíváme se, jak to s těmi šlachami vlastně je.

Anatomie šlach

Nejdřív si řekneme něco k anatomii šlach. Už jsme tedy zmiňovali, že tvoří velkou část dolní končetiny. Tady na obrázku můžete vidět, jak vypadá končetina koně od karpu dolů (karpu se laicky říká přední koleno).

Šlachy se řadí mezi pojivové tkáně. Z názvu tedy vyplývá, že jejich hlavní funkce je spojovat nějaké struktury a držet je pohromadě. V případě šlach jsou to svaly a kosti. Každý sval má svůj počátek a konec. Na obou těchto koncích je šlacha, která slouží jako úpon ke kosti. Hlavním materiálem, který tvoří šlachy, je kolagen. Kolagen je uspořádán v dlouhých a rovnoběžných vláknech, která umožňuji šlaše pružit za pomoci elastinu.

Šlachy jako pružiny

Šlachy jsou pro koně užitečné tím, že jsou pružné a díky elastické energii přebírají veliký kus práce svalů. Fungují jako pružiny a tím umožňují koni pohyb vpřed, aniž by svaly musely vynaložit tolik úsilí. Protože koně v podstatě celý den stojí na nohou a taky protože jsou situace, kdy potřebují rychle uniknout před nebezpečím, například protože je něco loví, tak jim evoluce umožnila rychlý a vytrvalý pohyb s co nejmenší spotřebou energie. Šlachy jsou schopné při napnutí zachovat úsilí vynaložené svaly ve formě elastické energie. To znamená, že při zatížení končetiny a prošlápnutí spěnkového kloubu se šlacha natáhne a při odlehčení je noha vymrštěna nahoru a vpřed tím, že se napnutá šlacha vrací zpět do původní délky. Tímto napomáhají svalům při pohybu a šetří celkově vydanou energii těla. Šlachy jsou schopné využít až 93 % energie vynaložené svaly. A těch zbylých 7 %? Těch se ztratí tvorbou tepla. Této ztrátě energie tvorbou tepla se říká hystereze. Pro srovnání, při kontrakci jsou svaly schopné využít pouze okolo 20 % vynaložené energie. Zbylých 70-80 % se ztrácí přeměnou v teplo. Těch 7 % u šlachy tedy nezní tak hrozně, ale problém nastává, když je šlacha vystavena vyšším teplotám po delší dobu. I přesto že se jedná o pouhých 7 %, teplo se i tak nastřádá a vzrůstá nejen povrchová teplota nohy ale i teplota uvnitř šlach. Teď si řekněme, jak se tělo koně chladí? Například pocením, radiací nebo konvekcí. Co se stane, když povrch těla něčím zakryjeme, třeba kamašemi? Žádné odpařování potu, omezená radiace a žádná konvekce. V případě, že materiál není prodyšný, tak se teplo jen hromadí a tělo se nemá, jak v daném místě chladit.

Vliv kamaší na šlachy

Důležité je tedy mít na paměti, že šlachám neděla dobře, když jsou po delší dobu vystaveny vysokým teplotám. Jedna studie zjistila, že když jsou šlachy zahřáty na 45 °C po dobu 10 minut, šance přežití buněk se pohybuje okolo 90 %. To znamená, že po pouhých 10 minutách může odumřít okolo 10 % buněk. Když se teplota vyšplhala na 48 °C, šance přežití buněk po 10 minutách výrazně klesla na pouhých ~20 %. Když byla tkáň šlachy vystavena teplotě 45 °C po dobu jedné hodiny, šance na přežití byla pouze ~50 %. (Birch et al., 1997).

Takže teď víme, že teplo je pro šlachy nežádoucí a může způsobit poškození. To, že se tělo koně včetně jeho končetin zahřívají při práci je normální a s tím nic neuděláme. Šlachy se zahřívají již zmiňovaným pružením. Ale taky víme, že když má kůň při práci nasazené kamaše, tak je teplota nohou výrazně vyšší, než když nemá na nohou nic. Když se kůň pohybuje s holýma nohama, proudění vzduchu po povrchu nohy napomáhá chlazení. Kamaše a bandáže tedy fungují jako izolační vrstva na noze. Jiné studie pozorovaly rozdíly v teplotách distální končetiny při práci v kamaších z různých materiálů. Ve všech těchto studiích došli ke stejnému závěru, že s fleecovými bandážemi byla teplota nohy vždy nejvyšší a často přesahovala již zmíněných 45 °C, při kterých dochází k odumírání buněk šlachy. Studie také vypozorovaly, že po práci v kamaších/bandážích trvalo dolní končetině mnohem déle se navrátit do normální tělesné teploty. Proto je opravdu nejlepší po velké zátěži vašemu koni nohy zchladit pod tekoucí vodou nebo třeba tím, že nohu koně postavíte do kýble s vodou.
Pokud vybíráte kamaše pro svého koně, je tedy opravdu důležité vybírat ne podle vzhledu, ale podle funkčnosti a materiálu. Při výběru materiálu je nejdůležitější prodyšnost. Mezi často používané materiály patří například neopren. Neopren není prodyšný. Neopren se používá jako materiál, který izoluje a udržuje teplo. Chceme v oblasti šlach zadržovat teplo? Ne. Teď k těm fleecovým bandážím. K čemu se používá fleece? Ačkoliv třeba oproti neoprenu odpuzuje vlhkost, jeho hlavní vlastností je to, že zadržuje teplo. Chceme? Nechceme.

Poranění šlach

Dlouhé šlachy v dolní končetině tedy koni poskytují spoustu výhod; pružnost a lehkost končetiny, což zvyšuje rychlost koně a taky snižuje spotřebu energie. Všechno má ale svoji cenu. Za tyto výhody kůň doplácí tím, že jsou šlachy poměrně odhalené, nejsou ničím chráněné a tím pádem je pro koně poměrně jednoduché si šlachu poranit. Jak jste viděli na předchozím obrázku, šlachy leží v podstatě přímo pod povrchem kůže. Nejblíže pod kůží běží povrchový ohýbač (můžete narazit na anglickou zkratku SDFT = superficial (povrchový) digital (prstový) flexor (ohýbač) tendon (šlacha)). Protože je takhle vystavený světu, může poměrně jednoduše dojít k jeho poranění. Z tohoto důvodu není od věci používat ochranu končetin.

U šlach je také důležité vědět, že jakmile dojde k jejich poranění, léčba šlachy bude vždycky trvat mnohem déle než třeba u svalů a kvalita tkáně nikdy nebude taková, jako byla před poraněním. Je to tím, že šlachy mají velice omezené krevní zásobení. To znamená, že přísun krve a tedy kyslíku a živin (které jsou potřeba na opravu tkáně) je mnohem menší než třeba ve svalech, které se většinou zahojí poměrně rychle. U koní je poranění šlach o to více obtížnější, protože koně neuvedete do naprosto klidového režimu, tj. do polohy vleže. Když si třeba člověk poraní končetinu, všechno je mnohem jednodušší, protože si může lehnout do postele a ležet. Není pro něj nezbytné se pohybovat a poraněnou končetinu zatěžovat. Tím pádem se tělo může v klidu léčit. U koní tahle možnost neexistuje. Protože kůň musí po většinu času stát na nohou i přes zranění, tak je na tělo vynaložen větší nátlak, aby se co nejrychleji navrátilo do nějakého funkčního stavu. To znamená, že se tělo snaží zraněnou šlachu a přetrhaná vlákna co nejrychleji slepit dohromady. Problém je v tom, že vytvořit dlouhá vlákna kolagenu, které má kůň ve šlachách dolní končetiny by vyžadovalo spoustu materiálu, který ale do šlachy přichází velice pomalu, a tudíž by to trvalo příliš dlouho. A protože kůň na opravu šlachy spěchá, tak tělo upřednostní rychlost před kvalitou. Začne pokládat nová kolagenní vlákna v místě přetržení, která jsou mnohem kratší a mají vcelku náhodné uspořádání. Tomuto procesu se říká fibróza a je to způsob, kterým vznikají jizvy. Je to jako kdyby se vám udělala díra ve svetru a místo toho, abyste začali plést na jednom konci svetru a zajistili, že vlákno vlny bude ležet rovnoběžně s ostatními a bude i stejně dlouhé jako ostatní, začnete plést jen přes díru. Vlákna povedou jen z jednoho okraje díry k druhému a tím máte kratší vlákna, která běží všemi možnými směry, a celkově stahují i zbytek svetru. Nebo přes díru jen našijete záplatu. Tyto metody jsou samozřejmě rychlejší a spotřebujete s nimi mnohem méně materiálu. Bohužel to ale znamená, že svetr nebude nikdy držet pohromadě tak dobře jako předtím a bude jednodušší, aby se znovu roztrhnul v místě díry. Stejně tak je to s regeneraci šlach. Mimo jiné po úrazu tělo používá jiný typ kolagenu, než je ve šlaše původně, který taky není tak odolný a pružný. Tím pádem se celková kvalita šlachy a odolnost vláken proti potrhání s každým zraněním snižují.

Tímto kladu důraz na to, jak je opravdu důležité se snažit předcházet jakémukoliv poranění šlach, protože degenerace je nenávratná. Nejčastější příčina zranění je v důsledku dlouhodobého hromadění menších poranění neboli mikrotraumat. Tato mikrotraumata jsou v důsledku fyzické zátěže nebo i vystavení vysokým teplotám. Málokdy se stane, že by se přetrhla kompletně celá šlacha, to pak vyžaduje chirurgický zákrok. Pravidelnou a někdy neúměrnou zátěží se třeba potrhá jen pár vláken šlachy. Když se tělu dá čas hned při prvním takovém poranění, šlacha se může regenerovat s minimálními následky. Ale pokud se již poškozená šlacha bude nadále zatěžovat, tak se budou trhliny akumulovat a jednou se stane, že vláken rupne tolik, že už to tělo neustojí a kůň začne kulhat a dostaví se zánět. Takže často si lidé myslí, že natržení šlachy zavinil jeden akutní úraz, například při špatném došlápnutí nebo uklouznutí, ale pravdou je, že to jedno špatné došlápnutí byla jen poslední kapka v přeplněném poháru mnoha nasbíraných mikrotraumat. Proto bychom taky měli naším koním dopřávat potřebný odpočinek po jakékoliv velké zátěži. Tělu vždy prospěje den volna třeba po dvou/třech dnech intenzivní práce. Nemá smysl koně vystavovat vysoké zátěži nepřetržitě a každý den. Při každé zátěži dochází k nějakému opotřebení měkkých tkání, ale když dáme tělu čas a prostor na to se zregenerovat, můžeme se vyhnout přetékajícímu poháru.

Kdy je přijatelné kamaše používat?

Jediný důvod, proč bychom tedy měli koním nasazovat kamaše, je ochrana. Ochrana před mechanickým poraněním. Pokud váš kůň třeba nedává pozor na nohy v terénu, nebo při skákání a neustále bourá do překážek, nebo pokud si váš kůň kope do předních nohou zadními kopyty, tak ano. Je žádoucí ochránit šlachy před mechanickým opotřebením. Například koně, kteří jezdí military a neustále skáčou přes pevné překážky nebo překážky, které na sobě mají něco, o co se kůň může poranit, se bez této ochrany neobejdou. Velice jednoduše, zahřátá šlacha bude vždycky lepší varianta než natržená nebo přetržená šlacha.

Takže máme jasno, kamaše je dobré používat na ochranu před mechanickým poraněním, teď už jen záleží na materiálu. Chceme, aby materiál byl prodyšný! Opakuji, že neopren ani fleece nejsou prodyšnými materiály. Nejlepší variantou jsou tedy kamaše z nějakého mesh materiálu, které jsou ideálně perforované a umožňují kůži dýchat. Nebo takové, které umožňují proudění vzduchu po povrchu nohy, tedy takové, které mají nějaké otvory. Čemu se určitě chceme vyvarovat jsou beránkové kamaše nebo fleecové bandáže! Fleecové bandáže možná vypadají hezky na fotkách, ale pro vašeho koně opravdu nemají při práci žádný přinos. Jediné, co dělají je to, že zadržují teplo v místech, kde teplo nechceme.

Shrnutí

Cílem tohoto článku určitě není to, aby se najednou na různých skládkách po České republice válely hromady kamaší. Cílem je, aby se lidé zamysleli nad tím, jestli je používání kamaší pro jejich koně nutné a pokud ano, tak aby se také pořádně zamysleli nad jejich správným výběrem.

Tady si zkuste odpovědět na tyto 3 otázky;

Okopává si váš kůň často nohy?

Naráží váš kůň neustále nohama do překážek při skákání nebo kavaletové práci?

Bourá váš kůň nohama do všeho možného a už jste i zažili, že došlo k poranění distální končetiny?

Pokud jste odpověděli ne na tyto otázky, tak se váš kůň nejspíše obejde bez kamaší a určitě bez bandáží. Pokud jste odpověděli ano, tak se i tak obejde bez fleecových bandáží, ale kamaše mohou být skvělou ochranou pro vašeho koně a jeho nohy. Teď už se jen poctivě věnujte hledání správných kamaší, tj. kamaše, které jsou z prodyšného materiálu. To znamená ne fleece, ne neopren, ne beránek. Hledejte kamaše z meshe, perforovaného materiálu, pod kterými bude neustále proudit vzduch a noha se nebude tolik přehřívat (např. tyto nebo tyto). Zkuste se taky vyvarovat kamaším, u kterých se vysloveně píše, že pomáhají s prokrvením a udržením tepla. V případě, že váš kůň naráží do skoků a kavalet, tak by nebylo od věci používat zvony pro ochranu kopyt před nárazy. A posledně, po intenzivní práci, obzvláště v letních měsících, dbejte na kontrolu nohou vašeho koně a nejlépe je zchlaďte třeba pod tekoucí vodou.

Autor příspěvku: Ema Peřinová, EEBW

Odkazy a zdroje

• https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0737080621001210
• https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/0021929094902623?via%3Dihub
• https://cob.silverchair-cdn.com/cob/content_public/journal/jeb/200/11/10.1242_jeb.200.11.1703/3/jexbio_200_11_1703.pdf?Expires=1682013033&Signature=UGWRwJ~x626oO0TGBb-7hDGEmfZhdWtVG2cbde9-Q7zjSjUisgeB29hZn20fm7mCOVmL2a0DWo4DhenSuALm-yk970LL7NpoJgRhL2~-v3eYrfDY6z6n1u9tYRsr0YvtQheipeJ7gzjxmkZ~uzM0N8Pn0Scn1rvm5w-b9xZngxg~3vD74VKlHKDdXsy5Q8QLdN9oDEO~LgmYMCGXjbrGLYcFuSFEz7w4V3mLDn56baX3CGFZ9YNRySjQkrKjzbMAqCR8f~k1gqZI26TFF8vlTpxLspQvM6uyonDSmi3-vxlmPlOXtEm5bKBjZCfTjtaS6zvGzPOAuqb7HzApoSMGiA__&Key-Pair-Id=APKAIE5G5CRDK6RD3PGA
• https://www.researchgate.net/publication/261137365_Effect_of_a_bandage_or_tendon_boot_on_skin_temperature_of_the_metacarpus_at_rest_and_after_exercise_in_horses
• https://www.researchgate.net/publication/322378893_Changes_in_Temperature_of_the_Equine_Skin_Surface_Under_Boots_after_Exercise