Lonžovací „pomůcky“

Autorka textu: Ema Peřinová, EEBW

Pokud lonžovací pomůcky či jakékoliv další vyvazovací otěže aktivně používáte, používali jste nebo zvažujete, že začnete používat, tento článek je pro vás. Podobně jako v článku o kamaších opět kladu důraz na to, abyste si před používáním odpověděli na tuto otázku: čeho chci dosáhnout používáním lonžovacích pomůcek? Je vaším cílem posílení hřbetu koně, třeba po nějakém úrazu nebo v rámci běžného opohybování koně? Nebo chcete, aby se kůň naučil chodit na přilnutí a ve správném vyklenutí?

V tomto úvodním článku si řekneme, jaké mají lonžovací postroje celkové dopady na tělo i psychiku koně a co všechno bychom měli brát v potaz, než vůbec začneme tyto nástroje používat. Hlavně se podíváme na to, jaký názor má na lonžovací pomůcky věda. Pan doktor David Marlin, britský veterinář, který věnuje svůj čas výzkumu, píše na svých stránkách: „Koně neumí mluvit, a proto musíme spoléhat na vědu, aby mluvila za ně,“ (s tímto výrokem FEI očividně nesouhlasí).

Pozice hlavy a krku

Velice důležitý bod hned na začátek: nesoustřeďme se tolik na hlavu a krk!

Správná pozice hlavy bude vždy vycházet ze správného nesení těla. Mnoho lidí vám řekne, že je žádoucí, aby byla hlava koně na kolmici, tedy čelo koně kolmo k zemi. Hlava na kolmici ale neznamená, že záda pracují správně. Naopak správně pracující záda většinou vedou ke správnému nesení hlavy a krku. Správné (zdravé) nesení hlavy a krku je v lehkosti před kolmicí, maximálně(!) na kolmici. Pozice hlavy za kolmicí už s sebou nese nežádoucí účinky a dopady pro koně. Opravdu není důvod do takové pozice koně vést nebo ho v ní držet. Možná jste taky slyšeli nebo četli pojem hyperflexe. Ve chvíli, kdy je krk koně v hyperflexi, jsou různé struktury v oblasti krku a měkké tkáně jako třeba svaly týlu nebo šíjový vaz pod napětím, které může mít velice škodlivé účinky na tělo koně (tady FEI opět kroutí hlavou). O hyperflexi a její extrémní verzi rollkuru a všech jejích negativních dopadech si povíme v jednom z příštích článků.

Pokud se přikláníte k používání lonžovacích pomůcek, protože bez nich chodí kůň s hlavou nahoře, je taky důležité si odpovědět na otázku: proč chodí kůň s hlavou nahoře? Je to důsledkem nějakého stresu, vzrušení nebo napětí? Je to protože je kůň mladý a doposud se nenaučil, jak se správně nést? Nebo je to v důsledku bolesti zad nebo třeba i kulhání na přední nohu? Jako vždy je nejpodstatnější odhalit a následně odstranit příčinu. Pokud se potýkáte se špatným nesením těla u mladého koně, chce to čas a správný výcvik. Z mého pohledu nejsou lonžovací postroje tím správným výcvikem a v tomto článku si povíme proč. Správné nesení těla a lehkost je pro koně fyzicky velice těžká, a tělo mladého koně potřebuje dostatek času, než dozraje a korektní nesení se pro něj stane jednoduchým a přirozeným. Stejně jako třeba trvá každému dítěti naučit se správně chodit. Vyžaduje to čas, trpělivost a korektní vedení z naší strany. Jakmile se to kůň jednou naučí a bude mít tělo, které je požadovaného pohybu schopné, stane se to pro něj automatickým. Poslední, co pak může koně omezovat, jsou fyzické blokace anebo bolest, která může být důsledkem několika faktorů. V tu chvíli je zase potřeba odstranit příčinu a pozvat si veterináře nebo fyzioterapeuta na odblokování a úlevu.

Rovnováha

Je nesmírně důležité brát v potaz, že koně používají svoji velkou hlavu a dlouhý krk pro rovnováhu. Samotná hlava tvoří zhruba 10 % celkové hmotnosti koně. To je opravdu nemalá zátěž. Díky tomu může kůň využívat hlavu jako protiváhu, zavěšenou na konci krku, která spolu se zbytkem těla fungují jako páka. Nejlépe to můžeme pozorovat například při skákání, nebo když kůň zakopne a ztratí rovnováhu. Teď následuje další důležitá otázka: na co se nejčastěji zaměřují lonžovací pomůcky? Na pozici hlavy a krku. Další otázka zní: co dělají velice často lonžovací pomůcky s hlavou a krkem koně? Mechanicky je fixují do jedné konkrétní pozice. A k čemu jsme říkali, že kůň používá svoji hlavu v pohybu? K udržování rovnováhy. Pokud koni vezmeme volnost hlavy, ztrácí tím tuto možnost pomáhat si při nějakém zavrávorání a ztrátě rovnováhy. O používání jakéhokoliv postroje nebo pomocných otěží při skákání snad netřeba mluvit. Ve chvíli, kdy kůň zavrávorá, tak pro něj bude mnohem náročnější se opět balancovat, čímž se zvyšuje riziko pádu, nebo špatného odskoku/doskoku, čímž stoupá i riziko poranění. Podobné účinky mohou mít i určité typy martingalu. Doufám ale, že lidí, co skáčou s vyvázanými koňmi, se nenajde mnoho.

Pohyb na kruhu a křivost

Lonžovací pomůcky se nejčastěji používají na lonži a tím pádem většinou na kruhu. Pohyb na kruhu s sebou nese několik rozdílů oproti pohybu na rovině. Jedním z těchto rozdílů jsou asymetrické síly působící na končetiny koně (tady se bavíme o reakčních silách při styku se zemí). Nohy na vnější straně kruhu a na vnitřní odolávají odlišným silám, a to protože se celé tělo naklání směrem dovnitř kruhu. Možná vás překvapí, že více zatěžovaná noha při pohybu na kruhu není ta vnitřní, ale vnější (Chateau et al., 2013; Crevier-Denoix et al., 2017). Víme, že v zásadě každý kůň má nějaké vrozené nebo získané křivosti a ty se mohou pohybem na kruhu ještě zvýraznit a posílit. Tohle vše platí, aniž bychom na koni používali jakékoliv lonžovací postroje, které koně nutí ještě o to více měnit svůj pohyb.

Když budete pozorovat koně při pohybu na kruhu bez vyvázaného krku a hlavy, uvidíte, že hlava koně je neustále v pohybu. Nejen nahoru a dolu ale i směrem dovnitř kruhu a směrem ven. Tady opět vidíme, jak moc je hlava důležitá pro rovnováhu koně. Kůň si může pozicí hlavy ulevovat a vyrovnávat svoje asymetrie i asymetrie způsobené pohybem po kruhu. Teď si představte, že koni zafixujeme hlavu do jedné konkrétní pozice, která ale vůbec není v souladu s jeho tělem a pohybem. Tyto křivosti se pak mohou stát viditelnějšími nebo se i zhoršovat, protože si kůň není schopný pomáhat vlastní rovnováhou. Pohyb na kruhu je pro koně už sám o sobě náročný a vyžaduje po koni mnohem větší úsilí.

Aby toho nebylo málo, spousta lidí neumí úplně přesně odhadnout velikost kruhu. Proč na velikosti kruhu záleží? Platí, že čím menší průměr kruhu a taky čím rychlejší pohyb, tím větší síly působí na končetiny koně a tím pádem i vznikají větší pohybové asymetrie. V jednom průzkumu se lidí ptali, na jak velkém kruhu koně lonžují. Většina odpověděla, že na kruhu o průměru 20 metrů. Což by bylo super, kdyby ale v následujícím průzkumu a studii nezjistili, že to, co lidé považují za kruh o průměru 20 m, byl doopravdy kruh s průměrem 14-15 m.

V důsledku toho všeho nedoporučuji příliš časté a dlouhé lonžování na kruhu. Určitě nikdo netvrdí, že je pohyb na kruhu pro koně jednoznačně škodlivý, ale je potřeba rozumět tomu, jaký má tento pohyb vliv na jejich biomechaniku. Takže neříkám, že byste měli s koněm přestat pracovat na kruhu, ale říkám, že honit vyvázaného koně 30 minut na kruhu může být neefektivní nebo dokonce i kontraproduktivní. Je důležité do opohybování vždycky začlenit i práci na rovné linii a nedržet koně na kruhu příliš dlouho. S lonžovacími pomůckami ještě o to víc. Také se musí dbát na dostatečnou velikost kruhu, tj., čím větší, tím lepší. Ideálně taky nedělat jen kruhy, ale využívat při lonžování i ovály nebo čtverce, aby byl pohyb rovnější.

Kontakt a přilnutí

Jedna z mnoha věcí, kterou výrobci lonžovacích postrojů tvrdí je, že jejich postroje naučí koně vyhledávat kontakt a správné přilnutí. Pokud chceme od koně kontakt, musíme mu umožnit k němu dojít stejně jako ke správnému nesení těla. Musíme mu umožnit se natáhnout k udidlu od zádi. Za kontakt nelze považovat „kontakt“ koně narážejícího do ruky jezdce nebo dokonce tahání ruky jezdce. Nebo kontakt, do kterého kůň naráží jako do zdi. Takový „kontakt a přilnutí“ poskytují velice často lonžovací pomůcky, protože mají pevně danou a tvrdou hranici. Kontakt musíme koni nabídnout a počkat, jestli ho přijme a opětuje. Je to něco, co se stále pohybuje a přizpůsobuje. Protože hlava, krk a i huba koně jsou také stále v pohybu. Nemůže to být pevná a neměnná bariéra, se kterou se kůň musí prát, když není třeba fyzicky připravený se ji přizpůsobit. Stejně jako když si chcete s někým potřást rukou, natáhnete k druhému svou ruku a čekáte až on natáhne k vám tu jeho. Zkrátka vyžaduje spolupráci obou zúčastněných. Kontakt, stejně jako potřesení ruky si nemůžeme vynutit a vydobýt. Ne pokud to chceme dělat poctivě a korektně. A impuls ke správnému přilnutí na kontaktu bude vycházet ze správného nesení těla, jak už jsme zmínili na začátku.

Rehabilitace

Všichni výrobci, a i mnozí trenéři nebo veterináři, doporučují lonžovací postroje jakožto nástroj pro rehabilitaci koně. Tedy navrácení koně do kondice po úrazu nebo onemocnění a tedy i k ježděné práci. Tzn. že kůň je většinou ve stavu, kdy má ochablé svaly a zhoršenou kondici. Tady je důležité si uvědomit, že kůň, který nemá korektní osvalení, nebude schopný se dlouho udržet v sebenesení. Taky jsme zmiňovali, jak náročný je pro koně samotný pohyb po kruhu. A jakmile nevhodně pracujete s koněm, který není fyzicky zdatný a rychle se fyzicky vyčerpá, vede to právě k dalším kompenzacím, které zase vedou ke vzniku blokací a bolesti. Následně si řekneme, jaké mohou být překážky v rehabilitaci koně pomocí lonžovacích pomůcek a jestli jsou pomůcky vůbec účinné pro rehabilitaci.

Svalové kontrakce

Jedna věc, nad kterou se musíme zamyslet je, jak vůbec fungují svaly. Máme různé typy svalových vláken, a i různé druhy svalových kontrakcí. Většina svalů je na základě svého složení (z různých svalových vláken) i více předurčená ke konkrétnímu typu kontrakce.

Rozeznáváme tři typy svalových kontrakcí:

• koncentrické: tj. kontrakce, při kterých se svalová vlákna zkracují a tím produkují pohyb (kontrakce bicepsu při zvedání činky);
• excentrické: kontrakce, kdy se vlákna prodlužují ale v důsledku nějaké vnější síly, které musí sval odolávat (např. prodlužování bicepsu při pomalém snižování činky a natahování lokte), u těchto kontrakcí hrozí největší riziko potrhání svalových vláken;
• izometrické: kdy nedochází ke změně délky svalových vláken, ale pouze změně napětí (např. držení činky ve vzduchu od těla).

Izometrické kontrakce jsou o zpevnění a stabilitě a tento typ nejlépe využívají například hluboké svaly ve středu těla pro stabilizaci páteře. Izometrické kontrakce zpevňují svaly, ale nejsou tím nejlepším způsobem, jak budovat svalovou hmotu. Na to jsou lepší koncentrické a excentrické kontrakce. Krční svaly koně jsou v průměru z větší části tvořené rychlejšími vlákny (Kawai et al., 2009), která nejsou tak efektivní při izometrických kontrakcích a jsou více určená k tvorbě pohybu. Když má kůň vyvázanou hlavu, často přichází o možnost svaly zkracovat a prodlužovat, jako se děje u koncentrických kontrakcí. Je tedy efektivní využívat lonžovací postroje pro budování svalů?

Izometrická cvičení mohou být ze začátku velice náročná, zejména pro někoho, kdo není v kondici. Prkno je skvělý příklad izometrického cvičení. Zamyslete se, jak těžké je pro vás udržet se v pozici prkna, třeba minutu. Nebo jak dlouho byste udrželi zvednutou činku od těla, aniž byste se pohnuli. Vzpomeňte si, jak těžká je hlava koně. 10 % celkové hmotnosti tzn. že jen hlava může klidně vážit okolo 50 kg. Jak dlouho byste udrželi činku, která váží 10 % vaší hmotnosti, s rukou nataženou před sebe? Veliký rozdíl je, že když člověku dojdou síly, prostě se povolí a skončí. Ve chvíli, kdy vyvázanému koni dojdou síly a povolí se, narazí v hubě na udidlo a zády na obřišník, ke kterému je postroj připnutý nebo se zaroluje, aby se těmto tlakům vyhnul. Samozřejmě, že kůň je schopný svou hlavu nést v prostoru mnohém lépe než třeba my činku, ale ne nutně v poloze, ve které je mechanicky držen postrojem, a ne v době rehabilitace, kdy je tělo ochablé.

Určitě nekritizuji izometrická cvičení, sama je vřele doporučuji, protože jsou velice užitečná, ale chci říct, že na vše existuje správný čas a situace. Rehabilitace koně pomocí vyvazovacích postrojů není podle mě ta správná situace.

Aktivita zad

Asi hlavní důvod, proč výrobci doporučují užívání jejich produktů je posílení svalů hřbetu a celkové nasvalení horní linie nejen při rehabilitaci. Pojďme se podívat, jestli existují nějaké důkazy, které by podporovaly jejich tvrzení (protože sami výrobci žádné důkazy nemají). Jedna studie z roku 2008 od Cottriall et al., chtěla zjistit, jaký účinek mají lonžovací postroje na svalovou aktivitu dlouhého zádového svalu. Pomocí elektromyografie měřili svalovou aktivitu koní s vyvazovacími otěžemi, lonžovacím postrojem pessoa (viz obrázek níže) a porovnávali to s aktivitou naměřenou bez použití jakéhokoliv postroje. Výsledkem studie bylo, že svalová aktivita dlouhého zádového svalu byla dokonce nižší(!) pří používání obou typů vyvázání, než když se koně pohybovali volně bez vyvázání. Jediné zvýšení aktivity zádového svalu bylo naměřeno na vnitřní straně při pohybu na kruhu. Což dává smysl, protože aby se kůň mohl pohybovat po kruhu, musí se ohnout a tím pádem více aktivovat svaly na straně těla, která je dovnitř kruhu. Tato aktivita se ale nevázala na použití pomůcky, souviselo to pouze s pohybem na kruhu a rozdíly byly naměřeny bez postrojů i s nimi.

Studií, které došly ke stejnému závěru ohledně aktivity hřbetu, a to že je aktivita nižší, při používání postrojů je více. Doposud ale není studie, která by dokazovala zvýšení aktivity zádových svalů. Jsou studie, které zjistily větší rozsah pohybu bederní páteře při používání lonžovacích postrojů, ale doposud se neví, jestli je vyšší pohyblivost v této části páteře pro koně přínosná a tedy žádoucí. V jiné studii naopak sledovali vliv lonžovacích postrojů na kinematiku končetin a závěrem bylo, že délka kroků se koním ve vyvázání zkrátila, což může být v důsledku snížené svalové aktivity zad a omezení pohybu hlavy a krku. Proč tedy vlastně lonžovací postroje stále používáme?

Obřišníky a jejich vliv

Dalším neopominutelným aspektem jsou obřišníky. Jak jsme již zmínili, práce na lonži a s postrojem se často doporučuje koním s opadlými nebo bolavými zády, nebo například pro rehabilitaci kissing spines. Kissing spines, tedy dotýkání se trnových výběžků obratlů, se primárně vyskytuje v konkrétních oblastech hrudní a bederní páteře. Jedna tato oblast se nachází v místě, kde se svažuje kohoutek (zhruba 10.-12. hrudní obratel). To je zároveň i přesné místo, na které se umisťuje obříšník. Jak můžeme očekávat vyklenutí hřbetu a oddálení dotýkajících se obratlů, když na ně vyvíjíme tlak směrem dolů? Oblast 10.-12. hrudního obratle je také místo, kde je dlouhý zádový sval nejvíce aktivní (Licka et al., 2009). Takže ještě jednou, jak můžeme po koních požadovat lepší aktivitu zad ale zároveň jim házet klacky pod nohy a omezovat jejich těla?

Jedna studie, která měřila množství tlaku vyvinutého na tuto oblast koňské páteře při používání obřišníku s vyvazovacími otěžemi i bez, dokonce naměřila tlak vyšší, než když byl kůň ježděný v sedle v pracovním klusu (MacKechnie-Guire et al., 2018). Navíc tohle naměřili při používání obřišníku, který byl vypodložený ovčí kůží a ještě tlustou podsedlovou dečkou. Největší bod tlaku byl pod předním okrajem obřišníku, který s každým pohybem hlavy koně zatlačil na kohoutek. Stejné množství tlaku naměřili i při připnutí lonžovacího postroje pessoa a tento tlak působil na hřbet koně s každým krokem, který kůň udělal. Používáním lonžovacích pomůcek po koních požadujeme aktivaci středu těla, která vede k nadzvednutí hřbetu, ale nadzvednutím a vyklenutím hřbetu se ještě více zvyšuje tlak, v místě obřišníku. Je tedy vůbec reálné využívat lonžovací pomůcky za účelem rehabilitace zad?

Když už jsme u tlaku v této oblasti, musím zmínit jeden konkrétní postroj (viz obrázek níže). Většina prodejců ho nabízí pod názvem „lonžovací pomůcka“ a v jednom z popisů produktu je napsané následující tvrzení: „Velmi srozumitelná pomůcka při práci na lonži, pomáhá k uvolnění hřbetu koně a k lepšímu nasvalení.” Kde na hřbetě koně tato pomůcka leží? Přímo za kohoutkem v oblasti 10.-12. obratle a ještě k tomu přímo na páteři. Na základě toho, co jste si přečetli o kousek výše o působení tlaku na páteři a o aktivitě zádového svalu, by vás toto tvrzení mělo rozčílit stejně jako mě. Pokud kůň není fyzicky schopný udržet svou hlavu a krk v požadované pozici a bude se o pomůcku opírat v hubě, tak se bude zároveň stejným tlakem opírat i o svou páteř. A pokud je to zrovna kůň, který trpí na kissing spines, tak tento vyvinutý tlak mu může způsobovat bolest a jeho stav zhoršit, protože povede k ještě většímu prohnutí hřbetu. Opět připomínám i váhu koňské hlavy. To znamená, že se koni o kohoutek může s každým krokem opírat 50kg závaží. Pokud se kůň neudrží, zaroluje se a tím si vytváří zase jiné potíže. Tlak vyvinutý touto pomůckou je velice lokalizovaný a soustředěný na jedno místo. V jiné studii, kde používali tuto provazovou pomůcku po dobu 4 týdnů, pouhých 10 minut 2x týdně, se po uplynulých 4 týdnech objevily bílé chlupy v místě, kde provaz ležel. Bílé chlupy se objevují v místech, kde dochází k opakovanému a příliš vysokému a lokalizovanému působení tlaku, kvůli kterému nastalo nějaké poškození v důsledku nedostatečného prokrvení.

Další problém s touto pomůckou je, že neposkytuje koni žádný stálý kontakt (stejně jako spousta dalších pomůcek). Tím, že provaz vede koni za lokty a mezi předníma nohama, se bude s každým krokem koně hýbat. Jaký může tedy vytvořit koni v hubě kontakt? Protože se nohy koně v pohybu střídají, může to vést ke stejnému působení na hubu koně, jako když někdo používá otěže stylem levá-pravá. Takže v rozporu s popisem výrobce produktu tato pomůcka není pro koně ani srozumitelná a ani mu nepomáhá si uvolnit hřbet nebo ho nasvalit. Z mého pohledu tato „pomůcka“ velice úspěšně učí koně schovávat se před působením tlaku v hubě a zapadat za kolmici. Nedělá nic dobrého pro záda ani hubu koně. 

Většina lonžovacích postrojů je použitelná pouze s obřišníkem, takže pokud pomůcky používáte, věnujte opravdu hodně velkou pozornost při výběru obřišníku. Ideální je používat obřišník s dostatečným vypodložením, a hlavně s prostorem okolo páteře. Ze stejného důvodu jako mají sedla páteřní kanál (aby neležela přímo na páteři), potřebujeme i takový obřišník. Pro správné vypodložení je ideální pěnová podložka, která ale opravdu drží tvar i pod tlakem. Důležité je, aby se podložky pod obřišník a i pod sedlo nerozplácly, protože v tom případě neposkytují žádné polstrování a naopak mohou způsobovat ještě větší množství tlaku.

Stres a psychické dopady

V neposlední řadě se zamysleme nad tím, jaký může mít používání těchto postrojů na psychiku koně. Nemělo by to být nic složitého. Sami si představte, jak byste se cítili, kdyby vás někdo jakýmkoliv způsobem svázal a pak vás ještě hnal, abyste běželi maraton nebo skákali přes překážky. Nezapomínejme taky na to, že koně se odjakživa vyvíjeli jako lovená kořist, což znamená, že jakékoliv fyzické omezení volného pohybu, jako třeba vyvázání hlavy a krku, u nich může způsobovat stres. Pokud vám tohle nestačí a nemyslíte si, že používání lonžovacích postrojů může koni objektivně způsobovat stres, opět se podíváme, co na to říká věda. Existují studie na vliv různých pozic hlavy a krku na množství stresu u koní. Jeden způsob, kterým se dá měřit míra stresu u lidí i u zvířat, a zároveň i jeden z nejjednodušších způsobů, je pomocí množství kortizolu ve slinách. Kortizol je hormon, který produkují nadledviny. Ve zkratce: nadledviny tento hormon začnou produkovat ve chvíli, kdy dostanou pokyn od mozku, který zaznamenal, že se odehrává něco nebezpečného a aktivuje se sympatický nervový systém. Kortizol ovlivňuje tělesné funkce jako třeba trávení, schopnost těla se regenerovat, metabolismus a využití cukrů v krvi atd. Jeho účinky na různé orgány jsou velice důležité ve chvíli, kdy musí tělo rychle reagovat na nějaké nebezpečí. Z dlouhodobého hlediska už ale nejsou jeho účinky žádoucí. Kortizol například mimo jiné omezuje funkci imunitního systému a zvyšuje krevní tlak. Z toho nám tedy vyplývá, že častý nebo dokonce chronický stres není pro tělo vůbec dobrý. Z tohoto důvodu bychom měli psychické zdraví brát v potaz úplně stejně jako to fyzické.

Jedna ze studií sledovala účinky několika různých pozic hlavy a krku za použití vyvazovacích otěží a zjistila, že když měl kůň hlavu vyvázanou ve zvýšené pozici s čumákem na kolmici/lehce za (HNP2 na obrázku níže), byly míry kortizolu mnohem vyšší než u všech ostatních pozicích (Smiet et al., 2014). Obecně platilo, že jakmile měl kůň hlavu jakkoliv vyvázanou, byla míra kortizolu vyšší než když měl kůň hlavu a krk volně bez vyvázání nebo když ji měl vyvázanou ve snížené pozici. Pozice s druhým nejvyšším naměřeným kortizolem byla pozice v hyperflexi (HNP4), tedy s čumákem za kolmicí a velice blízko hrudi koně. Pozice, při kterých byla naměřena nejnižší koncentrace kortizolu, byla pozice HNP1 a HNP7.

Zamyslete, jak by bylo vám, kdyby vás někdo mechanicky omezoval ve volném pohybu, a ještě po vás přitom chtěl fyzickou aktivitu? Myslíte, že byste v tu chvíli byli schopni podat svůj nejlepší výkon?

Shrnutí

Stejně jako jsme říkali na závěr předchozího článku, vždycky, než začnete na koni používat něco nového nebo s ním dělat něco nového, zamyslete se nad tím, co u toho kůň musí dělat, nebo co to koni dělá. Kde to leží, kde to působí, jak to působí a co si z toho asi kůň může vzít. Je naší povinností vědět, co přesně po koni požadujeme a jak ho ovlivňujeme. Protože pokud nevíme, jakým způsobem koně ovlivňujeme, jak můžeme vědět, že je to pro něj přínosné?

V popisu produktu u lonžovacích pomůcek velice často najdete tvrzení typu: tato pomůcka naučí vašeho koně lehkost a shromáždění a uvolnění a impulz a rytmus a rovnost a piafu a trojčlenku a taky hru na klavír. Prosím, neberte za pravdu vše, co výrobce nebo prodejce napovídá o produktu, který se snaží prodat. Ne pokud to není schopný něčím doložit. Doposud neexistují studie, které by dokazovaly všechny blahodárné účinky, kvůli kterým je výrobci tak vychvalují. Je naopak více studií, které dokazují, že používání postrojů s sebou nese mnohá omezení a rizika. Má tedy smysl tyto postroje vůbec využívat? Má smysl je využívat, když víme, že nedělají to, co by dělat měli a naopak víme, že koně v několika ohledech omezují?

Závěrem je, že na téma lonžovacích pomůcek stále zůstává mnoho nezodpovězených otázek, na které je potřeba najít odpovědi. Ale to, co o nich už dnes víme, je z mého pohledu spíše důvod se lonžovacím pomůckám vyvarovat. Existuje spousta vědecky podložených alternativ, jak s koněm korektně pracovat v rámci rehabilitace a jak koni posílit záda. V příštích článcích se podíváme nejen na tyto alternativy ale i na zmíněnou hyperflexi.

Zdroje

Pokud nemáte přístup k publikacím a chtěli byste si je přečíst, tak mohu zaslat pdf článků.

• Chateau, H., Camus, M., Holden-Douilly, L., Falala, S., Ravary, B., Vergari, C., Lepley, J., Denoix, J.M., Pourcelot, P., Crevier-Denoix, N., (2013). Kinetics of the forelimb in horses circling on different ground surfaces at the trot. Vet J. Dec;198 Suppl 1:e20-6. doi: 10.1016/j.tvjl.2013.09.028. PMID: 24511634.

• Cottriall, S., Ritruechai, P., Wakeling, J., (2008). The effects of training AIDS on the longissimus dorsi in the equine back. Comparative Exercise Physiology. 5. 111 – 114. 10.1017/S1478061509342346.

Christensen, J.W., Beekmans, M., van Dalum, M., VanDierendonck, M., (2014). Effects of hyperflexion on acute stress responses in ridden dressage horses. Physiol Behav. 2014 Apr 10;128:39-45. doi: 10.1016/j.physbeh.2014.01.024. Epub Feb 8. PMID: 24518858.

• Crevier-Denoix N, Munoz-Nates F, Camus M, Ravary-Plumioen B, Denoix JM, Pourcelot P, Chateau H., (2017). Comparison of peak vertical force and vertical impulse in the inside and outside hind limbs in horses circling on a soft surface, at trot and canter. Comput Methods Biomech Biomed Engin. Oct;20(sup1):51-52. doi: 10.1080/10255842.2017.1382856. PMID: 29088645.

• Faber, M., Schamhardt, H., van Weeren, R., Johnston, C., Roepstorff, L., Barneveld, A., (2000). Basic three-dimensional kinematics of the vertebral column of horses walking on a treadmill. Am J Vet Res. Apr;61(4):399-406. doi: 10.2460/ajvr.2000.61.399. PMID: 10772104.

• Gómez Alvarez, C.B., Rhodin, M., Bobber, M.F., Meyer, H., Weishaupt, M.A., Johnston, C., Van Weeren, P.R., (2006). The effect of head and neck position on the thoracolumbar kinematics in the unridden horse. Equine Vet J Suppl. Aug;(36):445-51. doi:10.1111/j.2042-3306.2006.tb05585.x. PMID: 17402464.

• Kawai, M., Minami, Y., Sayama, Y., Kuwano, A., Hiraga, A. and Miyata, H. (2009), Muscle Fiber Population and Biochemical Properties of Whole Body Muscles in Thoroughbred Horses. Anat Rec, 292: 1663-1669. https://doi.org/10.1002/ar.20961

• Licka, T., Frey, A., Peham, C. (2009). Electromyographic activity of the longissimus dorsi muscles in horses when walking on a treadmill. Vet J. Apr;180(1):71-6. doi: 10.1016/j.tvjl.2007.11.001. Epub 2008 Mar 7. PMID: 18314362.

• Mackechnie-Guire, R., Mackechnie-Guire, E., Bush, R.  Fisher, D.  Fisher, M.,  Weller, R. (2018). Local Back Pressure Caused by a Training Roller During Lunging With and Without a Pessoa Training Aid. Journal of Equine Veterinary Science. 67. 10.1016/j.jevs.2018.03.018.

• Smiet, E., Van Dierendonck, M.C., Sleutjens, J., Menheere, P.P., van Breda, E., de Boer, D., Back, W., Wijnberg, I.D., van der Kolk, J.H. (2014). Effect of different head and neck positions on behaviour, heart rate variability and cortisol levels in lunged Royal Dutch Sport horses. Vet J. Oct;202(1):26-32. doi: 10.1016/j.tvjl.2014.07.005. Epub 2014 Jul 16. PMID: 25127376.